Follow:
The Vera Diaries

Velikonoční speciál aneb Telenovela pokračuje

rabbit-542554_1280

Krásné Velikonoční odpoledne Vám všem. Děvčatům posílám obkládek na inkrminovaná místa a chlapcům…no vlastně taky, protože je mi jasný, že se téměř všichni stejně při obcházení koledy zrubou jak Mužik a budou je bolet hlavičky…a možná i něco jiného. Dnes cestou od kamarádky z Velikonoční procházky a výtečného obídku jsem totiž širokým obloukem objížděla značně společensky unaveného cyklistu, který už si cestou musel někde asi nutně odpočinout, jelikož měl jeden bok komplet od bláta (kde ho vzal v tomhle suchu, fakt netuším :D) a bude ho zítra bolet víc než jen hlava 😀

Nicméně pěkně  popořádku… Asi nejvíc Vás bude opět zajímat žhavé téma mého dlouho hledaného a snad konečně nalezeného prince na bílém koni (resp. v černé Audi, ale to je vedlejší :D). S potěšením Vám musím oznámit, že náš vztah prochází naprosto klasickým vývojem a vše se zatím vyvíjí víc než slibně. Jelikož přítel (jo anooo vlastně – už jsme si definovali, že jsme pár :-)) pracuje v zahraničí, tak minulý týden odcestoval na měsíc pryč a já to brala jako takovou zkoušku ohněm. Ťukám na všechno, co mám poruce, protože to zvládáme krásně. Denně si několikrát voláme, celý den jsme v kontaktu od Dobré ráno po Dobrou noc a když situace přeje, tak si večer i skypujeme, abychom se viděli a musím říct, že i takováhle komunikace mi dává daleko víc, než všechny „vztahy“ za poslední 2 roky 😀

Trochu mi připadá, že být spokojená je pro okolí celkem nezáživný, ale budu si klidně nezáživná, protože tohle  mi za to fakt stojí 😀 A taky na fotkách mi to teď nějak víc sluší 😀 Zvlášť třeba v JEHO kraťasech 😀

12894359_1128622623816499_393537868_o

12884445_1128622540483174_1271781304_n

Dál jsem od  minulého článku zvládla konečně vybrat do nového bytu podlahy a dveře, což je pro mě taky velká věc. Na jednu stranu, ale tím že se ta záležitost s bytem pořád dost vleče, tak už mi skoro nepřijde, že jsem nějaký koupila. Nicméně přišlo jaro a začíná se to obracet, jak začínám znovu cítit takovou tu hnízdící náladičku a úplně tam vidím to prosluněné ráno s kávičkou, dobrou snídaní a teď teda i s přítelem (huu, pořád mi to zní divně :D).

 

Tak a teď jsem si něco uvědomila. Asi 7x jsem se musela vrátit v článku a přepsat zdrobněliny na NORMÁLNÍ slova. Je to tragické, ale myslím, že moje cynické JÁ je nemocné nebo dokonce umírá :O 😀 Nejsem si jistá, jestli je to úplně dobře, ale asi se s tím budu muset smířit. Budeš mi chybět, Ty moje kousavá potvoro 😀 😀 😀

 

Co mám12904033_1128622647149830_2043181711_oe nového dál? Jo! Zažila jsem své další poprvé, jak jste asi viděli na FB, pokud ho sledujete (pokud ne, tak okamžitě začněte!! :D). Ano, je to tak. I já jsem se „konečně“ přidala do klubu a přešla na druhou stranu…byla jsem totiž právě dnes poprvé kontrolována silniční kontrolou 😀 Musím říct, že jsem to už pár let čekala (z hlediska statistik a neustálého vyprávění kamarádů, to muselo nevyhnutelně přijít :D) a asi 2x jsem se tomu o chlup vyhnula. Ruce se mi klepaly, jak starýmu alkoušovi, když jsem panu strážníkovi (nebo jak se jim říká) podávala doklady. Pak jsem si teda dokonce dala i dechovou zkoušku. Moc jsem teda nepochopila, proč se mě ptal, jestli jsem před jízdou požila a když jsem řekla, že ne, tak mi oznámil, že kolega mi dá dýchnout 😀 To jsou fakt otázky 😀 Nicméně poté, co jsem se tedy druhého strážníka zeptala, jak se to dělá, on mi to ochotně vysvětlil a pak mi dal tu trubičku (prý jako bonus :D) na památku, tak mi ukázal tu hezky čistou nulu. No…abych řekla pravdu, tak i když jsem věděla, že jsem nepila ten den a ani den předtím, tak jsem začala přemýšlet, jestli můžu nadýchat třeba jako z džusu, kdyby byl nějak třeba zkvasenej, nebo nevím, co jsem to tam vymýšlela 😀 Pak se mi tak ulevilo, že jsem se zeptala, jestli už můžu jet a strážník číslo 2 mi oznámil, že mi ještě nevrátili doklady (blondýýýna, že jo :D).

 

Pak s nimi přišel strážník číslo 1, mile mi je vrátil, pronesl vtip o tom, že se schovávám před koledníky a popřál hezký den. Co jako máte všichni?? Měšťáci jsou fajn chlapci 😀 😀 😀

Jediná klika teda byla, že nechtěl vidět výbavu, protože jí sice určitě mám, ale jak jsem se klepala, tak bych sotva vystoupila z auta…pak představa, jak se hrabu pod to dětský kolo, který vozím už asi půl roku v kufru k tomu prostoru u rezervy, kde mám trojúhelník byla taky celkem děsivá 😀 😀 😀

A co Vy? Máte taky historku ze silniční kontroly? Prosím, řekněte mi, že jste taky byli tak nervozní i když jste věděli, že jste nic neprovedli. Nechci být jediný paranoik 😀 😀

12887478_1128622713816490_464419734_o

Závěrem bych ráda dodala, že já Velikonoce neslavím. Nepřijde mi logické někoho odměnit za to, že mě seřeže a už se to nikdy nezmění. Nicméně proč si nedat 2 dny volna navíc a strávit je v klídku s přáteli třeba v přírodě 🙂

 

Tak užívejte zbytek volna a zase příště!!

 

See you!

 

Vaše (lesní) Vera

Share:
Previous Post Next Post

You may also like

No Comments

Budeme rády za Vaší reakci na náš článek